Formát odesílané zprávy obsahující událost v objektu:
ASCII znak pro nový řádek
CRC16 se počítá z části zprávy začínající prvními uvozovkami ID protokolu a končící před posledním znakem CR. Pokud je zpráva šifrována, CRC se vypočte až po provedení šifrování.
Tento údaj o délce je tvořen znakem „0“ (ASCII nula) po němž následují 3 hexadecimální číslice (v ASCII) udávající délku zprávy. Počítají se stejné znaky jako při výpočtu CRC.
Pole <”id protokolu”> obsahuje označení formátu použitého v datové části zprávy a sdělení o použití šifrování. Uvozovací znaky jsou součástí zprávy.
Pokud je pro data a časovou značku použito šifrování „ID Token“ musí být upraveno tak, že do něho za uvozovací znak a před první písmeno názvu vložíme ASCII znak „*“. Např. nešifrovaný SIA DCS paket použije označení „SIA-DCS“ a šifrovaný paket použije „*SIA-DCS“.
Objektové zařízení označí každou zprávu zařazenou do fronty k odeslání číslem. Přijímač číslo zprávy vloží do potvrzení zprávy. Objektové zařízení nenavyšuje číslo zprávy při opakovaném vysílání z důvodu poruchy komunikace nebo nepřijetí potvrzení zprávy přijímačem. Ať je zpráva potvrzena nebo nepoužita, objektové zařízení navyšuje číslo sekvence až v další zprávě. Pokud číslo zprávy dosáhne 9999, pak následující číslo je 0001.
Každé objektové zařízení může obsahovat až tři vzájemně se doplňující identifikační názvy.
Identifikační číslo je nejdůležitější označení, vždy je programováno do objektového zařízení a slouží k jeho identifikaci. Ve zprávě se vyskytuje dvakrát, jednou v záhlaví zprávy (idk – zde se nikdy nešifruje), podruhé v datové části zprávy (id – zde by mělo být šifrováno).
#idk – identifikuje komunikační jednotku, #id – identifikuje ústřednu nebo její části
Identifikační číslo je složeno z ASCII znaku „#“, následovaného 3-16 ASCII znaky z oboru hexadecimálních čísel.
Předčíslí se programuje v objektovém zařízení jako rozšíření identifikačního čísla.
Skládá se z ASCII znaku „L“, následovaného 1-6 HEX ASCII číslicemi, jako předčíslí identifikačního čísla. Pokud objektové zařízení nechce využít předčíslí, bude v této sekci nastavena hodnota „L0“.
V některých případech pro další rozšíření identifikace můžeme kromě identifikačního čísla a předčíslí použít číslo přijímače. Tímto číslem můžeme oddělit přijímače pro různé typy událostí. Např. POŽÁR má určen svůj přijímač. Použití je dobrovolné, číslo přijímače se skládá ze znaku ASCII „R“, následovaného 1-6ti HEX ASCII znaky. Pokud objektové zařízení nepotřebuje vysílat číslo přijímače, nemusí v této sekci být vysíláno nic (ani „R“ nebo „R0“).
Všechna data vysílaná ve zprávě včetně „[“ a „]“ jsou ASCII znaky. Formát zprávy závisí na použitých ID názvech.
Pokud je identifikační číslo součástí zprávy (v naprosté většině zpráv), nachází se na začátku datového pole, před ním je znak „#“, zakončeno je oddělovačem „|“. Identifikační číslo je složeno z 3-16 ASCII znaků z oboru hexadecimálních čísel.
V případě použití šifrování zpráv jsou šifrovány pouze data, časová značka a doplňující znaky. Šifrování začíná prvním znakem po „[“ v datové části zprávy a končí před posledním znakem zprávy .
Pokud použijeme šifrování při přenosu zpráv, pak zpráva musí být doplněna pseudonáhodně vygenerovanými daty (pad) tak, aby počet znaků šifrované oblasti byl násobek 16.
Tato část umožňuje objektovému zařízení přidat ke zprávě další informace, včetně jednoho nebo více těchto datových polí. Využití tohoto pole je pro objektová zařízení dobrovolné. Pole začíná znakem ASCII „[„, následovaným jedním ASCII znakem (datovým identifikátorem), který označuje obsah datového pole. Datový identifikátor musí být velké písmeno ASCII znak v rozsahu „G“ až „Z“. Pole je ukončeno znakem „]“.
Pokud je datovým identifikátorem písmeno „M“, pak data obsahují MAC adresu objektového zařízení. Dvanáct ASCII znaků (0-9, A-F) určuje MAC adresu v hexadecimální notaci.
Je-li datový identifikátor „V“, pak data obsahují audio nebo video informaci vztahující se k odesílané zprávě o události v objektu. Data nesmí obsahovat znaky „[„, “]“ nebo „|“.
Časová značka by měla být vložena do šifrované zprávy, a může být vložena i do nešifrované zprávy. Tato část zprávy je určena k ochraně proti falešným zprávám generovaným z jiných zdrojů (message playback). Časová značka nám říká, kdy byla informace o události v objektu zařazena do fronty k odeslání zpráv dohledovému centru, může indikovat čas významně rozdílný od skutečného výskytu události. Časová značka je vždy odvozena od GMT (světový čas na nultém poledníku).
Format značky je: <_HH:MM:SS,MM-DD-YYYY>. „Špičaté závorky“ nejsou součástí vysílané zprávy, ale podtržítko, dvojtečka, pomlčka, čárka do zprávy patří. Jednotlivá čísla musí být doplněna nulou, rok je vyjádřen čtyřmi číslicemi, takže časová značka má vždy pevnou délku 20 znaků.
ASCII znak pro „návrat vozíku“ – posunout kurzor na začátek řádku.